O mně

Kovám ručně, z vášně

Hrútr Forge je moje kovárna, ve které pracuji sám. Každou sekeru, hrot, přívěsek i náramek kovám sám, ručně — s vášní pro oheň a ocel, s úctou k tradicím doby vikingů a s láskou k věcem udělaným pořádně, jednou provždy.

Kovářství z vášně

Začalo to fascinací historií a řemeslem dávných kovářů — otázkou, jak vznikala sekera, kterou někdo před tisíci lety štípal dřevo a bránil svůj dům. První pokusy u výhně se proměnily ve vášeň a vášeň v kovárnu, ve které dnes trávím každou volnou chvíli.

Nemám výrobní linku ani odlitky. Sám rozdělávám oheň, kovám, kalím, brousím, vyřezávám topůrka a ryji runy. Proto je každý výrobek jedinečný a stopy kladiva na povrchu jsou můj podpis — důkaz, že věc vznikla v rukou kováře, a ne v továrně.

Hrútr znamená ve staré severštině beran — tvrdohlavé, vytrvalé zvíře s rohy, které vydrží každý úder. Spirálovitý beraní roh je znakem mé kovárny a vyrážím ho na každý větší kus.

Kovář v temné kovárně buší kladivem do rozžhavené ocelové tyče na kovadlině ovinuté řetězem

Jak kovám sekeru

  1. 01

    Výheň

    Tyč uhlíkové oceli rozžhavím v ohni do světle třešňové barvy — zhruba 900 °C.

  2. 02

    Kování

    Kladivem na kovadlině proseknu oko, vytáhnu ostří a bradu. Tvar dává ruka, ne frézka.

  3. 03

    Kalení

    Ostří kalím v oleji a popouštím, aby bylo tvrdé, ale ne křehké. Týl zůstává měkčí.

  4. 04

    Dokončení

    Broušení, ostření, nasazení na jasanové topůrko na klín a lněný olej na dřevo.

Máte vlastní nápad?

Ukovám sekeru, hrot nebo přívěsek podle vašeho návrhu — s vybranou runou, jménem zapsaným futharkem nebo vlastním tvarem ostří. Napište mi, domluvíme se.